4. Zug 2./Pionierbataillon 144

Akce

4. Zug 2./Pionierbataillon 144

Survival GSG 28.-29. 10. 2011

Mapa postupu - Survival

Statistiky:
Terén: Hornatý (Beskydy)
Počasí: Oblačno, teploty: 5 až 15 °C
Speciální podmínky akce: 100 gramů potravin v jakékoli podobě, neomezené množství vody
Účastníci: Denny, Anders, Iškuda
Naše trasa: cca 44km

Časové schéma:
SP: 28 1800 OCT
K1: 28 2154 OCT
K2: 28 2326 OCT
K3: 29 0214 OCT
K4: 29 0439 OCT
K5: 29 0839 OCT
K6: 29 0941 OCT
K7: 29 1259 OCT
K8: 29 1511 OCT
RP: 29 1628 OCT

Poznámka k mapě: mezi kótami K4 a K6 byla GPS vybita, proto je prostor mezi nimi spojen pouze linkou, která samozřejmě nikterak nekoresponduje s naším postupem.

Bod po bodu:

GSG Survivalquest je pro nás již tradiční pochodovou akcí a vzhledem k tomu, že se nám předchozí tři roky podařil nejen dojít, ale i vyhrát, je to pro nás přece jen srdcovka. Původně jsme měli jet na akci v pěti lidech, nakonec to ale vypadalo, že dorazí pouze dva – Tkádla odpadl ze zdravotních důvodů, Saša z pracovních a se mnou to kvůli zdraví bylo také dost na štíru. Nakonec se ale podařilo vypravit vozidlo s osádkou Denny, Anders, Iškuda.

Po úvodním briefingu jsme se přepravili na starting point, kde jsme obdrželi naši první šifru. Stejně jako předchozí Survivalquesty se nám nedařilo hýbnout s řešením a byli jsme nuceni použít obě nápovědy. Vyráželi jsme tedy jako jedni z posledních a navíc s tříhodinovou penalizací za nápovědy. Cestou na první bod, Velký Travný (1203) jsme se několikrát dostali do konfrontace s protivníkem, přičemž pouze jednou jsme vyšli jako jasní vítězové, kdy se soustředěnou palbou povedlo zničit tým Sever Bravo. Na Velkém Travném došlo ke konfrontaci s týmem Mighty Falcons, poté jsme poměrně dlouhou dobu dohledávali kódové označení kóty.

Po otevření druhé šifry jsme si oddechli, neboť k jejímu řešení nebylo potřeba mnoho času a ani jediné nápovědy. Jako další bod nám vyšel Partyzánský bunkr (891), cesta na něj vedla po stejné trase jako z SP na K1, proto jsme se rozhodli prodloužit si trasu a jít alespoň z části jinou cestou, abychom se vyhnuli nežádoucím konfrontacím s nepřítelem. Nasadili jsme rychlé tempo a zanedlouho zjistili, že Mighty Falcons se rozhodli stejně, protože jsme je po chvíli došli. Na místě partyzánského bunkru došlo k velké přestřelce, setkalo se tu jednak několik týmu a jednak škodící tým (org OPFOR). Po jejich umlčení došlo ke vzájemné dohodě a bezprostředně k bodu se došlo společně. Po otevření obálky bylo zjištěno, že předem označený člen týmu (Iškuda), byl v boji s partyzány postřelen do levé paže a je nezbytné mu poskytnout neodkladnou zdravotnickou pomoc. Takže zatímco se Anders zabýval další šifrou, já jsem poskytoval první pomoc, která spočívala v aplikaci Quicklotu na ránu, převázáním pomocí tlakového obvazu a fixací paže do závěsu. Po ošetření zranění jsme získali výsledek z šifry – kóta 1033.

Přesun na kótu probíhal z části opět po stejné trase jako vedla na Travný, bohužel se tu nedalo jít jinudy bez toho, abychom museli slézt a pak znovu vylézt výškové metry. Rozhodli jsme se tedy pokračovat stejnou částí trasy a případné kontakty řešit mírově, vyvázáním anebo v případě ztráty – útokem. Ke kontaktu došlo hned ze začátku naší cesty a odnesli jsme to dvojím úmrtím. Na druhou stranu se nám podařilo dle plánu zneškodnit i jednoho nepřítele. Jak my, tak 9.pzpr jsme byli odsouzeni k časové penalizaci. Další kontakt proběhl poté v mírovém duchu s Rozvedrotou a opět s Falcony. Kousek před kótou 1033 došlo k mohutnému kontaktu s OPFORem. Těsně u kóty jsme potkali team Fallschirmjägers Ostrava. Jako další místo nám vyplynulo ústí jižního přítoku VN Morávka.

Cesta na místo byla velmi zajímavá, i přes temnou noc, jsme zvolili sestup lesem napřímo, přičemž jsme se snažili natrefit zpevněnou komunikaci, bohužel v oblasti jsou zjevně hodně aktivní těžaři a tak jsme narazili na spoustu nových cest a nakonec vypadli na asfaltovou komunikaci ve vzdálenosti tří kilometrů od vodní nádrže. Z cílové lokace nám už bylo jasné, že nastane čas na noční plavání. Bohužel ale naše dovednosti ve vodě nemohly být naplno využity, protože oblast byla neúnosně zabahněná. Nakonec došlo ke koupání pouze v řece Morávce, kde jsem se smočil pouze do výšky pasu. Uprostřed řeky jsem pod vodou uřízl lístek s kódem a tím jsem otevřel cestu k luštění další šifry. Přes určité problémy se nám nakonec s nápovědou podařilo získat další bod – Slavíč (1055).

Přesun na kótu bych přirovnal k utrpení, jednak nám nepřála ani mapa, ani lesní cesty, ale hlavně Anders chytil standby mód. I přesto se nám podařilo vystoupat poměrně slušnou rychlostí na kótu. Bylo ale jasné, že jsme dost času ztratili. Bohužel, štěstí nám nepřálo a my dlouho hledali i kód. Naštěstí se ho ale Andersovi podařilo objevit. Začali jsme tedy s další šifrou. V průběhu řešení na kótu dorazili i Falconi, náskok který jsme nahnali cestou k ústí vodní nádrže, byl tedy smazán.

Jako další bod vyšla kóta 1007. Vzdálenost k ní nebyla nikterak velká a ani se cestou nestalo nic zajímavého. Po dosažení kóty a řešení šifry vyrazili na další bod dříve Falconi. Nám se podařilo vyluštit další bod Smrčina (1015) až po další půlhodině.

Cesta na tento bod byla konečně to, co jsme znali z předchozích GSG Survival questů, přesně to, na co jsme se těšili nejvíc a doposud to v podstatě chybělo. Člověk stál na jedné tisícovce, pod ním viděl 450 metrů hlubokou díru a hned za ní cílovou tisícovku. To každému zvedne náladu. Vzali jsme to napřímo dolů abychom si narazili hájovnu Platoška a od ní pokračovali vcelku pěknou cestou s kurevským převýšením až na vrchol. Na kótě jsme spatřili opět Falcony. Dohodli jsme se, že nebudeme bojovat a počkáme, až odejdou. Na kótě jsem konečně převlékl termo a poté co na nás (ne)vybaflo řešení jsme mohli pokračovat na předposlední bod - Kýčeru u Morávky (834).

Byla to věru dlouhá štreka, mapa opět hrála proti nám, ale i přesto se nám podařilo na kótu dorazit v pořádku. Už v té chvíli nám ale bylo jasné, že jsme zbytečně ztratili spoustu času a vítězství padne do kapsy Falconům. Jako cíl jsme si tedy stanovili survival dojít. V luštění jsme nespěchali, a když jsme jako cílový bod vyluštili parkoviště, vyrazili jsme klidně, dokonce delší (ale jistější) cestou dolů.

Jaké pak ale bylo překvapení, došli a po sesumírování všech postihů byli vyhodnoceni jako vítězové s předstihem téměř jedné a půl hodiny!

Podařilo se tedy pokořit výzvu a již po čtvrté v řadě jsme došli a vyhráli GSG Survival. Nutno říct, že letos poprvé došlo více než jen jeden tým ogame do cíle. Celkově mi tento survival přišel mírnější, než ty předchozí a to hlavně proto, že dříve byli jako jednotlivé body voleny samostatné kóty (bylo tedy nutno překonat převýšení a ne pouze vzdálenost mezi body). Pro zajímavost je pěkné se podívat na mapy tras předchozích třech ročníků (viz sekce akce). Stále hodnotím jako nejobtížnější „Zimní Survival GSG 14-15.2.2009“). Jako každý rok šlo o důkladné prověření vůle, morálky, vybavení a fyzičky. Chtěl bych pochválit Iškudu i Anderse za přístup a především za dovednosti v řešení šifer. Děkuji organizátorům a realizačním týmu za to, co pro nás zase připravili, díky všem konkurentům a především díky všem těm, kteří nám věřili. Těšíme se napřesrok.

Nesená výstroj - Denny (TL)

GFL kalhoty, GFL bunda, letní vrchní termo AČR, zimní vrchní termo AČR, 5.11 Level 9" Socks - Regular Thickness, kanady Adidas GSG9.2, batoh Tasmanian Tiger Trooper Pack, útočná puška G36A2 na tříbodovém popruhu Tasmanian Tiger, Camelbak Thermobag, v batohu komplet náhradní termo, komplet AČR, Canon 550D a další drobný materiál.

Denny - 144025 (text, foto)

Iškuda - 144007 (mapa)

Created by Michal "Iškuda" Minařík © 2009-2010